Motorový vůz 810 368-1 „Klabavka“

Motorový vůz 810 368-1 „Klabavka“

Motorový vůz 810 368-1 poslední týdny svého provozu strávil na Mirošovské lokálce (kde v roce 1981 začínal). Právě díky provázání tohoto motoráčku s Plzeňskem a Rokycanskem vůz rozšiřuje expozici Muzea dopravy. Na snímku vůz, jemuž byla přiřknuta přezdívka Klabavka, projíždí na cestě z Příkosic do Nezvěstic zasněženou obcí Lipnice. Foto: Radim Bartoň, 24. 1. 2021

Motorový vůz 810 368-1 poslední týdny svého provozu strávil na Mirošovské lokálce (kde v roce 1981 začínal). Na snímku vůz projíždí na cestě z Příkosic do Nezvěstic zasněženou obcí Lipnice. Foto: Radim Bartoň, 24. 1. 2021

Technické údaje o voze
Řada: 810 (bývalá M152.0) Míst k sezení: 55
Rok výroby: 1981 Míst k stání: 40
Výrobce: Vagonka Studénka Délka: 13,970 m
Typ motoru: Liaz ML 634 Výška: 3,420 m
Objem válců: 12 000 cm3 Šířka: 3,120 m
Výkon: 155 kW Rozvor náprav: 8,000 m
Převodovka: PRAGA 2M70 Pohot. hmotnost: 20,0 t
Přenos výkonu: hydromechanický Celková hmotnost: 24,0 t
Uspořádání pojezdu: 1´A´ Max. rychlost: 80 km/h

Motorové vozy řady 810 (do 1. ledna 1988 řada M 152.0, prototypy zcela původně řada M 151.0) jsou nejrozšířenějšími českými železničními motorovými vozy. Jsou využívány jako hnací vozy na regionálních tratích s menším počtem cestujících. Celkem bylo vyrobeno 680 vozů této řady, z toho dva širokorozchodné (původně řada M 152.5, nyní 810.8). Vozy řady 810 jsou často přezdívány „autobus“ kvůli konstrukci a použitým součástkám (autobusový motor a převodovka).

Vozy řady 810 vyráběla Vagónka Studénka pro ČSD v letech 1975–1984 (prototypy v roce 1973). Od poloviny 90. let 20. století jsou v obou nástupnických organizacích (ČD a ŽSR, později ZSSK) modernizovány na různé typové řady. Část vozů je v původním stavu doposud v provozu.

Konstrukce vozu je samonosná, z oceli svařovaná vozová skříň lehké stavby a je usazena na dvou jednonápravových podvozcích. Vozy jsou poháněny hnacím soustrojím umístěným pod podlahou a sestávajícím z nepřeplňovaného vznětového motoru LIAZ ML 634, automatické hydromechanické převodovky Praga 2 M 70, kloubového hřídele a jedné nápravové reverzační převodovky. První dva komponenty byly převzaty z tehdy vyráběných autobusů Karosa ŠM 11. Převodovka se skládá ze vstupního hydrodynamického měniče s možností mechanického překlenutí a dvoustupňové předlohové převodovky. Je upravena pro železniční provoz (zvětšením násobnosti hydrodynamického měniče, zablokováním ústrojí pro změnu směru jízdy v poloze vpřed, zesílením chlazení oleje, úpravou ovládání pro palubní napětí 48 V aj.). Změna směru jízdy se odehrává v nápravové reverzační převodovce.

Motorový vůz je uvnitř rozdělen na dvě stanoviště strojvedoucího, dva nástupní prostory (na předním je WC, elektrický rozvaděč a zavazadlový kout s pěti sklopnými sedadly) a uprostřed velkoprostorový oddíl pro cestující. Ten poskytuje 50 míst k sezení v uspořádání 2+3; zavazadlové police jsou příčné. Čela vozu jsou neprůchozí. Vstupní dveře jsou ovládány pneumaticky (odblokování jedné či druhé strany s následným individuálním otevřením + centrální zavírání). Vůz je vytápěn teplovzdušně, přednostně odpadním teplem motoru (z chladicí vody) a může být spolu s chladicím okruhem motoru předehříván nezávislým naftovým generátorem.

Vozy jsou vybaveny spojovací zásuvkou. Lze pomocí ní ovládat dveře soupravy z jednoho stanoviště a nabíjet baterie až dvou přívěsných vozů, neslouží však k mnohočlennému řízení (mj. proto, že ovládání motoru je čistě mechanické).

Kvůli škrtům v rozpočtu je vůz vybaven pouze jednoduchými skly s vyklápěcí horní částí, ačkoliv rám je připraven na dvojitá okna. Některým vozům byla během provozu upravena okna na polospouštěcí.

Výroba a provoz: Jelikož se nezdařila náhrada již nevyhovujících motorových vozů M 131.1 řadou M 240.0 (dnes řada 820), byl vypracován projekt nového dvounápravového motorového vozu poháněném spolehlivým autobusovým motorem. Ten byl v roce 1971 spolu s automatickou převodovkou zkušebně namontován do dvou vozů M 131.1, které byly přeznačeny na řadu M 131.3. Jelikož se řešení osvědčilo, byly v roce 1973 ve Vagónce Studénka vyrobeny dva prototypy nových vozů s těmito komponenty označené jako M 151.0. Jeden z nich byl podroben zkouškám, druhý byl již brzy po vyrobení nasazen do zkušebního provozu. Vzhledem k nedodržení hmotnosti při výrobě musely být oba vozy v roce 1974 přeznačeny na řadu M 152.0. Sériová výroba byla zahájena v roce 1975.

ČSD původně plánovaly odebrat 150 (dle jiného zdroje 300) vozů řady M 152.0. Ty měly sloužit na krátkých lokálních tratích s menšími počty přepravených cestujících. Vzhledem k tomu, že nebyla zahájena sériová výroba motorových vozů M 474.0 (dnes řada 860), jež měly zajistit místní dopravu na dlouhých regionálních drahách, byl počet vyrobených vozů M 152.0 zněkolikanásoben na výsledných 680 kusů (z toho dva širokorozchodné). Sériová výroba probíhala v letech 1975–1984 v sedmi výrobních sériích. Hlavně díky velkému počtu modernizací, které proběhly po roce 2000, se počet vozů v původním stavu zmenšil na přibližně čtvrtinu a v roce 2015 tak jezdil už jen na některých tratích v Česku (nejvíce např. na tratích Rakovník – Bečov nad Teplou, Čerčany – Světlá nad Sázavou, Trhový Štěpánov – Benešov u Prahy a v okolí Klatov. Na Slovensku už nejsou v provozu vozy v původním provedení, byly rekonstruovány na řady 811–813 nebo prodány. Několik vozů vlastní soukromí dopravci KŽC Doprava, GW Train Regio nebo Railway Capital. V roce 2017 prodaly České dráhy čtyři motorové vozy 810 polskému dopravci SKPL Cargo.

České dráhy označily motorové vozy řady 809 a 810 s novými dílčími úpravami obchodním jménem RegioMouse. Pojmenování navázalo na obdobné názvy jiných vozidel ČD, které vychází z říše živočichů (CityElefant, InterPanter, apod.). První vozy RegioMouse se na kolejích objevily v létě 2018. Mezi železničáři se však vozům původní řady od počátků jejich provozu vžila přezdívka „Orchestrión“, mezi železničními nadšenci pak „Plevel“ či „Šukafon“.


Náš motorový vůz 810 368-1 (původně M152.0368) byl vyroben v roce 1981 v 5. výrobní sérii, čítající 95 kusů vozidel a přidělen ČSD, organizačně Jihozápadní dráze. Po rozdělení republik vůz k 1.1.1993 přešel pod České dráhy, pod kterými setrval až do konce provozu. Nejprve pod depem Plzeň a místních tratích okolo Plzně (nejčastěji trati č. 175 Rokycany – Mirošov – Nezvěstice a č.176 Chrást u Plzně – Stupno – Radnice). Později se objevoval i na lokálkách do Bezdružic nebo Heřmanovy Hutě. Před koncem své životní éry pak sloužil pod klatovským depem na tratích v Pošumaví, Domažlicku a Tachovsku.

Barevné provedení vozu, bylo od výroby krémovo-červené (tzv. polomáčené), kdy okenní část byla krémová a podokenní část červená. Následně byl ještě doplněn žlutý výstražný pruh mezi světlomety. Po první dílenské prohlídce byl nátěr vozu změněn na celočervený se žlutým pruhem širokým 60 cm po obvodu celého vozu, uprostřed podokenní části. V roce 1993 vzniknul v dílnách Chebského depa nový modro-bílý nátěr bočnic se žlutými čely. Ten byl následně přijat jako unifikovaný ČD. V období let 1994–1998 byl i v rámci prohlídek motorových vozů této řady aplikován asi na 150 vozidel. V této barevné kombinaci byly rovněž po prohlídkách vyhotoveny přívěsné vozy řady 010. Nátěru se vžilo označení „ODS“ podle modré barvy a také podle tehdejšího příslušníka této politické strany a ministra dopravy Martina Římana, přezdívaného „Likvidátor železnice“. Tento nátěr vůz 810 368-1 obdržel roku 1995, při další periodické opravě byl v roce 2008 obnoven a stal úplně posledním, který tento nátěr nesl až do svého vyřazení z provozu.

Jméno Klabavka si vůz vysloužil okolo roku 2000 pro jeho turnusové nasazování na tratích č. 175 a 176, které z části vedou podél říčky Klabava, pramenící v Brdech a protékající mezi obcemi Chrást a Sedlecko. Mezi obsluhujícím personálem byl spíše znám pod přezdívkou „Krejzarka“ – podle jména jednoho ze strojvedoucích, který se zde dlouhou dobu staral o chod celého turnusu. Na turnusovém nasazení v Mirošově, byl vůz dlouhých 35 let. Pojmenovávání motorových vozů 810 není na rozdíl od jiných řad až tak rozšířené, ovšem výjimky se přesto najdou – např. Kryštof Harant, Kryštof Harant II. či Bizon – to vše jsou jména vozů jezdících na trati do Bezdružic.

Závěrečná léta provozu: Kromě již zmiňovaného nasazování na tratích kolem Klatov, Domažlic a Tachova byl vůz mezi nadšenci jedním nejvyhledávanějších v západních Čechách, a to právě díky tomu, že zůstal jediným provozuschopným motorovým vozem v nátěru „ODS“. V té souvislosti stojí za zmínku i jedna z jeho posledních větších fotojízd s mezinárodní účastí, kdy v závěru července 2018 jezdil se stejně zbarveným přívěsným vozem Bdtax (dnes již sešrotovaným) na trati Domažlice – Klatovy (resp. Janovice nad Úhlavou). V témže roce „Klabavka“ posloužila i filmařům, a to pro natáčení scén do seriálu Policie Modrava. Natáčení probíhalo ve stanici Nemilkov a vůz měl pro účely filmování například přelepena okna černými fóliemi (scény natáčené ve dne se odehrávaly v noci). Začátkem roku 2021 se pro dlouhodobý nedostatek motorových vozů navrátil zpět z Klatov do depa Plzeň a opět nasazen na svoji „Mirošovku“, respektive jen její část z Příkosic do Nezvěstic, která je toho času vozy 810 výhradně obsluhována. V sobotu 6.2.2021 vůz na svoji trať vyjel naposledy. V ranních hodinách, došlo po příjezdu do stanice Příkosice k poruše spalovacího motoru. Vůz musel být následně odtažen do depa. Než se však dočkal výměny motoru a opětovnému zprovoznění, došlo k vyřezání části jeho elektroinstalace a odcizení některých částí vnitřní výbavy. Po takovém rozsahu škod již bylo rozhodnuto o jeho vyřazení z provozu. Od té doby příležitostně sloužil už jen jako zdroj náhradních dílů pro ostatní provozuschopné vozy.

„Motorák pro Strašice“: Tento nápad se zrodil v souvislosti s masivním vyřazováním a blížícím se koncem motorových vozů řady 810, pro zachování tohoto známého a do všech koutů naší vlasti rozšířeného vozu i v naší expozici, s využitím jako statického konferenčního sálu. Nejprve jsme přemýšleli o přívěsném voze Btax či Bdtax, nakonec nám však nahrálo vyřazení Klabavky, a tak jsme v únoru 2022 zažádali o ni. Poté se ze strany ČD několik měsíců nic nedělo a vůz stál bez povšimnutí mezi dalšími vyřazenými na koleji za depem. Už to vypadalo, že se naší žádostí vůbec zabývat nebudou. Vše se obrátilo až v září 2022 a jednání nabrala rychlejší spád k realizaci. Bohužel si odstavený vůz během léta vyhlédli sprejeři a došlo i k jeho dalšímu vybrakování sběrači kovů, kdy přišel o veškerou kabeláž. Při jejím „dobývaní“ poškodili také vnitřní ostění. Naštěstí nám bylo umožněno poškozené části doplnit z ostatních odstavených vozů tak, abychom docílili alespoň vystavovatelného stavu. Část elektroinstalace k osvětlení vozu pak bude znovu obnovena až po převozu vozu do Strašic. Ve Strašicích tak od konce sezóny 2023 máme zastoupen motorový vůz, který převážnou část svého života prožil na nedaleké trati zvané „Mirošovka“.

Další informace o vozidlu na webu Seznam-autobusu.

Část tohoto textu byla převzata z Wikipedie a je uvolněna pod licencí CC-BY-SA 3.0. Dále bylo čerpáno z webů Fotodoprava.com a Plzeňští strojvůdci.


Fotogalerie

  • Provoz (1981-2021)

  • Kultivování vozidla před odvozem (2023)

  • Transport do Muzea dopravy (2023) -Na této části fotogalerie pracujeme-
APB - PLZEŇ a.s.

Transport do Muzea dopravy probíhá v pátek 13. října 2023.
Za zajištění přepravy exponátu děkujeme společnosti APB – PLZEŇ a.s.


Podrobné popisky se zobrazí po otevření každého snímku. Pro správný způsob zobrazování obrázků (Lightbox) je nutné mít ve vašem prohlížeči povolený Javascript, jinak se obrázky otevřou v novém okně a bez popisků.

Autoři snímků: Radim Bartoň, Jiří Bízek, Jakub Klimeš, Michal Kouba, Zdeněk Kresa, Jiří Oberdörfer starší, Robert Šesták, Leoš Tomančák, Matyáš Vondráček

Za spolupráci při vzniku stránky děkujeme Petrovi Beranovi a Jiřímu Bízkovi.

Komentáře jsou uzavřeny.