Škoda 17 Tr ev. č. 3901

Škoda 17 Tr ev. č. 3901

trolejbus 17 Tr při oslavách 110 let MHD v Plzni

Technické údaje o voze
Typ: Škoda 17 Tr Míst k sezení: 29
Rok výroby: 1989 Míst k stání: 51
Karoserie: samonosná Délka: 11,47 m
Výrobce: Karosa / Škoda Výška: 3,49 m
Jmenovité napětí: 600 V ss Šířka: 2,5 m
Výkon: 100 kW Pohot. hmot.: 10,9 t

V roce 1983 byl vládou ČSSR schválen projekt tzv. unifikované řady vozidel MHD (druhý podobný návrh po neúspěšném pokusu ze 60. let Škoda T 11/Karosa ŠM 11). Cílem tohoto úkolu, jehož se účastily národní podniky Škoda Ostrov a Karosa Vysoké Mýto, bylo vytvořit vozidlo, které by bylo vyráběno jako autobus i jako trolejbus. Hlavním požadavkem bylo co největší použití shodných dílů. Práce začaly na trolejbusu 14Tr a autobusu B 731, výsledkem projektu se nakonec stal trolejbus s označením 17 Tr a autobus B 831. Záměr se ale nepovedl. Po revoluci byl celý projekt unifikace zrušen (celkem byly vyrobeny 3 vozy 17 Tr a 3 vozy B 831). Podle původního konceptu měly být vyráběny i dvoučlánkové (Škoda 18Tr) a tříčlánkové (Škoda 19Tr) vozy.

Vůz 17 Tr je dvounápravový trolejbus se polosamonosnou karoserií, která je složena z panelů. V pravé bočnici jsou umístěny troje dvoukřídlé výklopné dveře. Designéři z podniku Karosa (ta měla na starost výrobu karoserií pro autobusy i trolejbusy) vytvořili poměrně nadčasový design vozu. Také byly použity i nové technologie např. plasty. Důraz byl rovněž kladen na snížení úrovně vnějšího i vnitřního hluku vozidla. V interiéru se objevily nově zkonstruované sedačky pro cestující (již standardně umístěné příčně).

Na konci roku 1987 byl postaven první vůz 17 Tr. Šlo o funkční vzorek, který byl jako jediný ze všech tří postavených trolejbusů tohoto typu dokončen v rámci původního projektu. Po vyrobení byl zkoušen u výrobce. Následně byl několik let odstaven a v polovině 90. let byl podroben dalším zkouškám (tentokrát šlo o nový asynchronní pohon). Po jejich ukončení byl odprodán Dopravnímu podniku Ostrava (DPO). Atypická výzbroj byla nahrazena standardní z trolejbusu 14Tr, vůz byl kompletně opraven a v roce 2000 byl zařazen do provozu pod evidenčním číslem 3903 (ovšem ale až jako poslední ze všech 3 trolejbusů 17 Tr). V červnu 2007 byl vyřazen a poté byl předán do brněnského Technického muzea.

Karoserie prvního prototypu (náš vůz) byla vyrobena v roce 1989 a předána továrně ŠKODA – Ostrov. K montáži elektrovýzbroje ale vlivem ukončení projektu již nedošlo. Nedokončený vůz byl o tři roky později prodán do Ostravy, kde byl po kompletaci a obdržení elektrické výzbroje z vozu 14Tr v roce 1996 zprovozněn. Obdržel evidenční číslo 3901 a v provozu se udržel deset let. V roce 2006 byl trolejbus vyřazen, odkoupen společností Škoda Electric a předán podnikovému muzeu v Plzni, kde byl uložen do depozitáře. Po zrušení podnikového Muzea ŠKODA v roce 2008, bylo vozidlo dlouhodobě zapůjčeno ŠKODA-BUS klubu Plzeň a zařazeno do expozice regionálního Muzea dopravy ve Strašicích. Po několikaletém jednání o další budoucnosti trolejbusu, volajícím po údržbě většího rozsahu, byl vůz ke dni 1.12.2021 předán do vlastnictví našeho spolku. Tato skutečnost nám umožní rozpohybovat práce směřující k navrácení způsobilosti k provozu drážního vozidla.

Druhý (taktéž nedokončený) prototyp trolejbusu 17 Tr byl vyroben v roce 1990. Karoserie již nebyla ani předána do Ostrova a v roce 1992 ji přímo od Karosy odkoupil podnik ČKD Trakce, jako vhodný vůz pro zkoušky vlastní trolejbusové výzbroje. Podnik ČKD Trakce následně vůz dokončil a namontoval do něj vlastní elektrickou výzbroj TV10. Trolejbus, který byl označen jako Tr 831.03 (neoficiálně jako Tatra T 404),  bez cestujících byl zkoušen v Brně a Hradci Králové. Po ukončení zkoušek byl prodán do Ostravy, kde po dosazení standardní elektrické výzbroje typu 14Tr došlo na jeho zařazení do provozu v roce 1998. Pod evidenčním číslem 3902 byl v provozu do roku 2006, kdy byl převeden mezi historická vozidla DPO.

Všechny tři vyrobené karoserie určené pro trolejbusy 17 Tr se tak nakonec sešly v Ostravě a všem byl později dopřán osud historického vozidla. Příběh neúspěšného, ale zajímavého projektu dokládá i dochovaný druhý funkční vzorek autobusu B 831, interního označení B 2U, jenž je součástí sbírek Technického muzea v Brně. A aby byl výčet osudů všech vyrobených unifikovaných karoserií projektu B 831/17 Tr kompletní, zmiňme ještě osud 1. funkčního vzorku a prototypu autobusu B 831. První funkční vzorek autobusu, interně označen jako B 1U, byl vyroben v roce 1987 jako nedokončený, ale pojízdný skelet, na kterém se uskutečnily tenzometrická měření v závodě ŠKODA v Plzni-Bolevci. Později byl tento skelet sešrotován. Oba autobusové funkční vzorky, byly vyrobeny souběžně s karoserií funkčního vzorku trolejbusu. Jediný prototyp autobusu B 831, interního označení B 3U, dokončený v roce 1989, společně s oběma prototypovými karoseriemi pro trolejbusy, absolvoval zkušební jízdy s umělou zátěží v Plzni a Chocni, dále také na zkušebním polygonu Tatry v Kopřivnici. Následně se z něho stalo servisní vozidlo Karosy, ale pro svou nízkou spolehlivost, byl v roce 1995 předán, spolu s funkčním vzorkem B 2U, Technickému muzeu v Brně. To jej následně (1998) odprodalo Dopravnímu podniku Ostrava, kde prototyp posloužil jako zdroj náhradních dílů pro všechny tři zprovozňované trolejbusy 17 Tr.

Část tohoto textu byla převzata z Wikipedie a je uvolněna pod licencí CC-BY-SA 3.0. Dále čerpáno z knihy „85 let výroby trolejbusů ŠKODA“ (2021).

Další informace o vozidlu na webu Seznam-autobusu.


Fotogalerie

Komentáře jsou uzavřeny.