LIAZ 101.860 VNP

LIAZ 101.860 VNP

Montážní vůz LIAZ 101.860 VNP byl po demontáži zadní nástavby s plošinou zachycen na železniční stanici v Mirošově. Foto: Michal Kouba, 6. 5. 2021

Technické údaje o voze
Typ: LIAZ 101.860 VNP / LIAZ L2-FA	Míst k sezení: 8+1
Rok výroby: 1990	Nástavba: demontovaná
Karoserie: Karosa, Vysoké Mýto	Délka: 7,770 m
Typ motoru: LIAZ MŠ 638	Výška: 3,350 m
Objem válců: 11 940 cm3	Šířka: 2,500 m
Výkon: 212 kW	Pohot. hmot.: 11,8 t
Převodovka: Praga – 10+2 stupňů	Celk. hmot.: 13,2 t

Ve druhé polovině 70. let vyvstala potřeba náhrady zastarávajících hasičských vozidel na podvozku Š 706 RT novým modelem. Jako nejvhodnější podvozek pro hasičské účely byl vybrán plněpohonný Škoda 101.86 s motorem MŠ 637 o výkonu 189 kW a převodovkou Praga 10P80.45. Tehdejší hlavní správa PO vypracovala zadání na nový požární automobil na tomto podvozku, řešení celého vozidla pak bylo zadáno tehdejšímu monopolnímu výrobci mobilní požární techniky Karosa Vysoké Mýto. V roce 1975 byly dohotoveny technické podmínky, které však byly silně limitovány pravidly, kdy se muselo za každou cenu ušetřit, tedy využívat co nejvíce komponentů shodných s již zavedenou sériovou produkcí. Koncepce vozidla byla následující: podvozek LIAZ 101.86, kabina klasická trambusová, shodná s tahačem, ve které seděl řidič s velitelem a spojkou (hasič zajišťující spojení vysílačkou a navigaci na místo zásahu). Zbytek devítičlenné osádky seděl v přední části účelové nástavby, která velmi blízce připomínala nástavbu DVS-12 na podvozku AVIA A30.

Po velké diskusi o možnostech zvětšení kabiny a posunutí čerpadla do zadní části nástavby bylo nejprve rozhodnuto o použití prodloužené kabiny řady 100, toto řešení však s sebou neslo mnoho technických problémů, a tak bylo nakonec rozhodnuto vyvinout zcela novou kabinu odvozenou z karoserie nových autobusů Karosa řady 730 s podmínkou využívat zejména komponenty vyráběné pro kompletaci těchto autobusů. Prototyp takového vozu vzniknul v roce 1979. I přes dobré výsledky a kladné hodnocení vozidla ze strany hasičů se začátek sériové výroby neustále odsouval zejména kvůli nedostatečným výrobním kapacitám pro výrobu kabin, nakonec sjela první dvacetikusová série z výrobní linky v roce 1985. Výroba však nezačala ve vysokém Mýtě, ale v nové továrně postavené „na zelené louce“ v Poličce, dnes je známá jako Továrna hasící techniky – THT.

Speciální podvozky vyvinuté pro hasiče neunikly pozornosti dalších odvětví, známé jsou vozy s plošinami pro opravy tramvajových a trolejbusových trolejí, pražský dopravní podnik měl dvě Liazky 101 se speciálně upravenými nástavbami pro přepravu hydraulického nakolejovacího zařízení pro soupravy Metra a jedno vozidlo s valníkovou nástavbou bylo vybráno i pro expedici Lambaréné.

Náš vůz vyrobený v roce 1990 původem jako hasičská stříkačka CAS-25 přišel, zřejmě v důsledku dopravní nehody o hasičskou nástavbu, a byl odkoupen Dopravním podnikem Mariánské Lázně, který v té době disponoval velmi funkčním dílenským zázemím a zkušenostmi s přestavbami vozidel (zejména autobusů). Ve svých dílnách dopravní podnik dosadil na hasičský podvozek s kabinou opravenou nástavbu s nůžkovou plošinou, získanou z vlastního dosluhujícího vozu Škoda 706 RT-VNP (Trambus). Vlastními silami vyhotovené montážní vozidlo Liaz, téměř k nerozeznání od obdobných továrně vyrobených speciálů, sloužilo od roku 1991 až do dubna 2021 k údržbě mariánskolázeňského trolejového vedení.

Vozidlo LIAZ 101.860 VNP (označované též obchodním názvem LIAZ L2-FA) pojme celkem devět osob. Kabina je opatřena čtyřmi bouchacími dveřmi, oproti vozidlu Trambus jen s dvojicí dveří byl tak nástup pracovníků mnohem rychlejší a pohodlnější. Komfort v kabině zajišťují čalouněná příčně orientovaná sedadla či teplovodní vytápění. Montážní izolovaná plošina typu VPNK 500 s nůžkovým zvedacím mechanismem umožňuje zdvih až 1,9 metru (tj. až do výše 5,4 metru nad vozovku). Zvedací mechanismus je umístěn na pevné konstrukci (vybavené po obou bočnicích policemi pro trolejové součásti či nářadí) přišroubované k rámu vozidla. Zdvih plošiny je zajišťován hydraulicky pomocí elektrického čerpadla (příp. přímo z motoru) a pracovního válce. Oproti tomu otáčení plošiny je manuální. V průběhu služby absolvovalo zvedací zařízení modernizaci v Benešovských strojírnách, což přineslo možnost ovládat výšku zdvihu i ze samotné plošiny (dříve to bylo možné jen z ovládacího panelu agregátu na boku vozidla dostupného pouze ze země).

Služební život Liazky u společnosti Městská doprava Mariánské Lázně ustával v prvních měsících roku 2021, a to zejména po zařazení nově pořízeného ojetého montážního vozidla Renault Midlum od Plzeňských městských dopravních podniků v únoru 2021. Jedním z posledních velkých zásahů Liazu v Mariánských Lázních byla v polovině března oprava trolejbusové trati do Velké Hleďsebe po poškození padajícími stromy (v důsledku silného větru).

Na konci dubna 2021 vozidlo změnilo majitele a nakrátko zavítalo na Mostecko, kde ve firmě zabývající se repasemi zvedacích plošin proběhla demontáž nástavby s montážní plošinou. Ta se po repasi stane součástí historického vozidla jiného dopravního podniku a prakticky se vrátí na stejný typ automobilu, na kterém byla do roku 1991. Podvozek vozidla s kabinou byl zakoupen členem našeho spolku a po provedení úprav se vozidlo stane naším užitkovým a multifunkčním vozidlem. Počítá se s dosazením jednoduché montážní plošiny a valníkové korby. Automobil Liaz je po vozu Praga V3S už druhým montážním vozidlem, které po ukončení služby u mariánskolázeňského dopravního podniku zamířilo do sbírek našeho muzea.

Část tohoto textu byla převzata z webu Liaz.cz, dále bylo čerpáno z textů Lubomíra Kysely v publikaci ke 100 letům městské dopravy v Mariánských Lázních (2002, Jan Bajer a kolektiv).

Další informace o vozidlu na webu Seznam-autobusu.

Fotogalerie

• Provozní působení u DP Mariánské Lázně / společnosti Městská doprava Mariánské Lázně (1991-2021)

• ŠKODA-BUS klub – přestavba na odtahový speciál