Škoda 14 TrE ev. č. 9803

Škoda 14 TrE ev. č. 9803

Typ Škoda 14 TrE označuje české trolejbusy provozované v městě Dayton v americkém státu Ohio. Tyto vozy jsou důkazem velkého úspěchu závodu Škoda Ostrov, kterému se v 90. letech se svým výrobkem podařilo prorazit na náročném americkém trhu. V letech 1995, 1997 a 1998 vzniklo celkem 57 vozů tohoto typu (+ dle uzavřené smlouvy mohlo být dodáno ještě dalších 6 vozů).

Exportní vozidla vychází z osvědčeného konceptu československého trolejbusu Škoda 14 Tr vyvíjeného s přerušením už od 70. let. S pádem komunistického režimu se na počátku 90. let československému výrobci Škoda Ostrov otevřely další odbytové trhy. Prvním úspěchem se stala zakázka pro americký Dayton. Pro vozidla se začalo využívat označení 14 TrE (E jako exportní). Česká společnost nemohla v souladu se zákonem „Buy America“ vozidla financovaná z federálních zdrojů dodávat přímo, proto ve spolupráci s místní korporací AAI Baltimore vznikl v roce 1994 podnik Electric Transit, Inc. (ETI) Baltimore, který plnil roli finálního dodavatele. Ač v něm měla Škoda většinový, 65% podíl, podmínky pro dodání vozidel vyrobených v Americe byly splněny. Na úspěšnou dodávku do Daytonu navázala Škoda, resp. ETI na přelomu milénia, kdy do San Franciska dodala 240 dvanáctimetrových trolejbusů 14 TrSF a 33 kloubových 15 TrSF.

Trolejbusy 14 TrE pro Dayton poměrně úspěšně zapírají výchozí model 14 Tr. Ten totiž pro americký trh prošel kompletní modernizací. Využilo se prvků podvozku, zatímco elektrická výzbroj i karosérie doznaly řady změn (zejména v případě sériových vozů montovaných v USA). Moderní elektrická výzbroj s GTO tyristory je vůbec poprvé soustředěna do jednoho střešního kontejneru. Vozidla disponují pomocným akumulátorem pro krátkodobý pojezd mimo trolejové vedení (o kapacitě 100 Ah). S ohledem na nárůst hmotnosti oproti klasické 14 Tr o více než 3 tuny byl osazen silnější trakční motor o výkonu 140 kW. Změn doznaly také ovládaci prvky u řidiče – namísto dvou brzdových pedálů stačil jeden (kombinující elektrodynamické i pneumatické brzdění), přičemž nově bylo možné nohou ovládat také směrové blinkry a ovladač pro přestavení trolejové výhybky. U ovládacích prvků se obecně uplatňovaly komponenty pocházející ze Spojených států. V případě karoserie se lišilo designové pojetí čel a z bočnic zmizely prostřední dveře. Ve srovnání s tuzemskou čtrnáctkou zaujme také řada amerických specifik. Trolejbusy jsou například opatřeny klimatizací interiéru a elektricky ovládanou plošinou pro hendikepované (umístěnou u prvních dveří), což se projevilo už zmíněnou vyšší hmotností vozidla. Zajímavostí je také otevírání zadních dveří po ručním doteku dveřní gumy či signalizace výstupu v zastávce pomocí lanka nataženého po obou bočnicích (tento systém oznamování výstupu cestujícími byl dříve využíván i v Československu, například ve dvounápravových tramvajích). Oběma čelům vévodí masivní nárazníky. Z předního nárazníku vystupuje další specifikum typické pro Spojené státy – držák pro přepravu jízdních kol.

V roce 1995 byly vyrobeny tři prototypy 14 TrE, ty vznikly ještě kompletně v České republice. Montáž 54 sériových vozidel probíhala už ve Spojených státech, konkrétně ve městě Hunt Valley v Marylandu. Z Česka byly dodány svařené kostry vozidel, maďarské nápravy Rába a dále odděleně elektrická výzbroj. Takto vzniklé vozy nesly označení 14 TrE2 a po zkušenostech s prototypy byly více přizpůsobeny americkým podmínkám. Nejviditelnější změnami byl přesun plošiny pro vozíčkáře od zadních dveří k předním a rozšíření karoserie (na standardní šířku amerických busů 102 palců, tj. 2,59 metrů) společně se souvisejícími úpravami – jednodílné sklo na předním čele bylo nahrazenou dvoudílným, zadní čelo bylo uzpůsobeno pro dosazení menšího okna.

Trolejbusy Škoda 14 TrE, přezdívané místními „ETI“, od roku 1998 tvořily základ vozového parku daytonských trolejbusů. Mimochodem právě Dayton se může pyšnit pomyslným titulem města s nejdelší tradicí elektrické dopravy ve Spojených státech – tramvaje zprovozněné v roce 1888 byly v roce 1933 nahrazeny trolejbusy, které zde jako v jednom z pěti amerických měst přežily dodnes. Z provozu se pro svoji atypičnost předčasně poroučely tři české prototypy 14 TrE, a to zhruba v polovině roku 2004. Sériové 14 TrE2 byly z provozu odstavovány postupně, vzhledem k problémům s dodávkami náhradních dílů se některá vozidla stala obětí „kanibalizace“ součástek pro zajištění provozu ostatních. Zbývající většině vozů 14 TrE2 službu ukončila dodávka nových nízkopodlažních bateriových trolejbusů Vossloh Kiepe/Gillig v letech 2019 až 2020. Vzhledem k uzavírkám některých ulic a nižší výpravě nebylo potřeba čekat na dodání všech nových trolejbusů. Škodovky do ulic Daytonu vyjely ve větším rozsahu naposledy 4. října 2019. Úplná derniéra 14 TrE v pravidelném provozu se datuje na 9. prosince 2019, kdy byl na linku 5 mimořádně nasazen vůz č. 9805.

---

Vraťme Čechoameričana zpět domů!

S blížícím se koncem trolejbusů exportních trolejbusů Škoda 14 Tr v Americe se v Česku objevila myšlenka vrátit některý z vozů do místa svého vzniku – jako připomínku nebývalého úspěchu tehdejšího strojírenství. Redakce časopisu Československý Dopravák s tímto nápadem nadchnula své okolí a obrátila se také na provozovatele Škodovek v Daytonu a San Francisku. Dopravní podnik RTA Dayton na žádost reagoval kladně a jeden z trolejbusů 14 TrE nabídl do České republiky jako dar v rámci českoamerického přátelství. Zbývalo už „jen“ rozměrné vozidlo přepravit do České republiky. Velmi nákladná přeprava lodí převyšovala možnosti jednotlivce. Díky komunitnímu financování se ve sbírce „Vraťme Čechoameričana zpět domů!“ povedlo získat více než 780 tisíc Kč, což byl v oblasti dopravního muzejnictví až neočekávaný úspěch. Na přepravu přispěli zejména jednotlivci – podporovatelé a příznivci trolejbusové dopravy, ale i např. výrobce Škoda Electric. Odměnou za svůj příspěvek si mohli ve vozidle například „adoptovat“ sedačku. Přeprava se s ohledem na velikost trolejbusu a zejména epidemii koronaviru neobešla bez problémů a povedla se až na druhý pokus, náklady na ni nakonec ještě působením řady faktorů převýšily původně vybranou částku. Nakonec z amerického Daytonu putoval trolejbus na kamionu do přístavu v Charlestonu, odtud lodí přes oceán do německého Bremerharvenu a dalším kamionem do Prahy. Od amerických břehů vyplul 21. května, hranice České republiky překročil v podvečer 12. června 2020, 22 let po svém vyrobení (tehdy ČR opouštěl jen jako stavebnice, která byla smontována až v USA). Během návštěvnické sezóny 2020 byl „Čechoameričan“ vystaven v Muzeu MHD v Praze-Střešovicích, odkud v průběhu podzimu putoval do našeho muzea ve Strašicích. Jeho cesta vedla závlekem přes Bratislavu, kde se zhruba týden zdržel u společnosti zabývající se tvorbou 3D modelů. Pouť českoamerického trolejbusu skončila v našem muzeu, kde byl vyložen 27. listopadu 2020 čímž se stal součástí expozice. Ve Strašicích bylo vozidlo poprvé veřejnosti představeno na začátku července 2021 u příležitosti Českoamerického víkendu, během kterého mu dělaly společnost i americké historické automobily.

Daytonským dopravním podnikem byl do Česka darován vůz č. 9803 z roku 1998, tedy třetí sériový vůz v provedení 14 TrE2. Vůz během provozu prošel spíše menšími úpravami, v roce 2016 absolvoval opravu karoserie, při níž mu byl mimo jiné dosazen nový informační systém (náhradou za panely s převíjecím plátnem). Nejedná se o jedinou zachovalou daytonskou čtrnáctku, dva vozy si ponechává přímo místní dopravní podnik (č. 9835 a 9602 – tj. jeden z českých prototypů), další dva zamířily v roce 2020 do amerických průmyslových muzeí. Vůz č. 9809 se stal exponátem v Illinoiském železničním muzeu, č. 9802 pak putoval do Americké průmyslové a důlní muzejní společnosti.

Vůz je strašickému Muzeu dopravy dlouhodobě zapůjčen. Příležitostně se objevuje také na oslavách trolejbusových jubileí v Plzni. Zejména z legislativních důvodů je trolejbus v současnosti prezentován jako statický exponát.

Závěrem bychom na tomto místě rádi poděkovali všem, kteří se na návratu Čechoameričana domů zpět podíleli, zejména všem přispěvatelům crowdfundingové sbírky, redakci časopisu Československý Dopravák a všem zaměstnancům společnosti RTA Dayton. Speciální poděkování si zaslouží ředitel RTA Dayton pan Mark Donaghy. Je úžasné, co jste společnými silami dokázali. Děkujeme!

Další informace o vozidlu na webu Seznam-autobusu.

---

Fotogalerie

• Provoz v Daytonu (1998-2019)

• V Muzeu MHD Praha-Střešovice (06-11/2020)

• V Muzeu dopravy (od 11/2020)

---

Podrobné popisky se zobrazí po otevření každého snímku. Pro správný způsob zobrazování obrázků (Lightbox) je nutné mít ve vašem prohlížeči povolený Javascript, jinak se obrázky otevřou v novém okně a bez popisků.

Autoři snímků: Robert Janků, Zdeněk Kresa, Petra Kuthanová, Tom Morrow – daytontrolleys.net, Honza Tran, Matyáš Vondráček; Autor ilustrace: Ondřej Mikolášek