Pracovní traťový vozík

Pracovní traťový vozík

Ve vozovně Slovany byl zachycen pracovní traťový vozík (ve stavu po odřezání nosné konstrukce pro kontejner). Foto: Michal Kouba, 13.12.2020

Ve vozovně Slovany byl zachycen pracovní traťový vozík (ve stavu po odřezání nosné konstrukce pro kontejner). Foto: Michal Kouba, 13.12.2020

Technické údaje o voze
Výrobce vozu:  Pohot. hmot.: 1,5 t
Rok výroby: neurčeno Výška: 0,420 m
Výrobce podvozku: vlastní výroba DP Délka: 4,550 m
Rozchod podvozku: 1435 mm Šířka: 1,680 m

Pracovní traťové vozíky a nákladní vagóny jsou zajímavou součástí historie tramvajového provozu. Od zahájení provozu tramvají v Plzni (v roce 1899) až do období před druhou světovou válkou nebylo ještě rozšířeno používání nákladních automobilů. Veškerá doprava materiálů (např. na opravy tramvajových tratí), proto byla řešena klasickými tramvajovými vozy, za které byly připřahovány nejrůznější kolejové přípojné vozíky (v některých případech pak i silniční povozy určené za koně). Dopravní podniky města Plzně (dříve Elektrické podniky města Plzně) disponovaly v průběhu času celou řadou kolejových vozíků či vagonů pro nejrůznější účely.

Asi nejzajímavější historickou etapou je plzeňská tramvajová nákladní doprava. Speciální vozy připojované za tramvaje sloužily v první polovině 20. století pro dopravu uhlí do parní elektrárny v areálu vozovny Cukrovarská (tato elektrárna sloužila zejména pro napájení tramvajového provozu). Doprava uhlí započala s vybudováním kolejové odbočky od plynárny v Doudlevecké ulici k nakládací rampě u železniční trati vedoucí na Klatovy (délka této odbočky činila 211 metrů). Vlečka byla vybudována v roce 1910 (dle některých zdrojů až v roce 1917) a sloužila do roku 1926, kdy byl provoz parní elektrárny pro nehospodárnost ukončen (kotelna elektrárny byla dále využívána pro vytápění areálu vozovny). Pro dopravu uhlí byly k dispozici tři dvounápravové nákladní vagóny o nosnosti 5 tun. Plzeňská nákladní tramvajová doprava probíhala tedy v poměrně krátkém úseku mezi plynárnou v Doudlevecké ulici a tramvajovou vozovnou s elektrárnou v Cukrovarské ulici. Kromě už zmíněné odbočky k železniční nakládací rampě u plynárny byla využívána klasická tramvajová trať směřující do Doudlevec. Nákladní vagóny sloužily pro přepravu uhlí pravděpodobně i v dalších letech, v areálu vozovny se fyzicky dochovaly minimálně do závěru 30. let.

V souvislosti s nákladní tramvajovou dopravou si zaslouží zmínit ještě nerealizovaná trať elektrické dráhy Plzeň – Štěnovice. V letech 1903 až 1906 byla intenzivně připravována tramvajová trať (elektrická malodráha), určená pro smíšený provoz osobní a nákladní přepravy (hlavním záměrem budování trati bylo zajištění nákladní dopravy). Trať měla zahrnovat odbočné vlečky k plzeňským a štěnovickým průmyslovým podnikům (vč. štěnovických lomů), ale pro nesouhlas Plzně nebyla realizována (realizace se nedočkala ani alternativní, městem plánovaná síť, nákladních elektrických vleček v roce 1906 pro kterou byla mimo jiné firmou Křižík připravována i elektrická dvounápravová lokomotiva).

Většího rozšíření se oproti nákladním tramvajovým vagónům dočkaly přívěsné vozy určené zejména pro pracovní účely. Tyto pracovní tramvajové vozy byly v Plzni prokazatelně využívány už v meziválečném období. Například v roce 1920 dopravní podniky vykazovaly vyjma tří (už zmíněných) nákladních vlečných vozů na uhlí také jeden vůz pro dopravu náčiní (o nosnosti 2 tuny). V roce 1929 dopravní podniky dále zakoupily „pojezdné soustrojí“ pro elektrické sváření kolejnic. Postupně byly pořizovány další pracovní vozy, k dispozici byla například také pojízdná věž pro údržbu trolejového vedení. Minimálně během zimy 1941/1942 byl prokazatelně pro odvoz sněhu využíván nákladní přívěs na pneumatikách tažený tramvají. V noci z 7. na 8. ledna 1943 byl v Plzni poprvé využit tramvajový pluh pro odklízení sněhu z kolejiště. Flotila vlečných vozů pro pracovní účely v dalších letech rostla. Za plzeňské tramvaje byly v průběhu času zapřahovány například valníky pro dopravu sypkého materiálu (dvoj i čtyřnápravové), vozík s lavicí (pro obsluhu mazací kladky pracovního vozu při přimazávání troleje grafitem), podvozky k přepravě dlouhých kolejnic, svařovací souprava či speciální nízký vozík k přepravě malého válce. Naopak před tramvajové vozy byly umisťovány různé formy tlačných sněhových pluhů. Pracovní vozíky sloužily ještě v druhé polovině minulého století – například. v 60. letech pro rozvážení kolejí při rekonstrukcí tramvajových tratí. Až do začátku 90. let byly provozovány také tlačné sněhové pluhy. Posledním zástupcem nákladních pracovních vozíků na plzeňských kolejích se stal vozík určený původně pro přepravu malého válce (později upraven na manipulační podvozek), který byl v tramvajové vozovně využíván až do závěru roku 2020.

Právě vozík původně určený pro přepravu malého válce se nám podařilo získat na konci roku 2020 s cílem jeho dalšího uchování. Rok výroby vozíku ani další podrobnosti se nám přes veškeré úsilí zjistit zatím nepodařilo. Konstrukce vozíku je nýtovaná, předpokládáme tedy, že byl vyroben někdy v období mezi světovými válkami. Používání těchto pracovních vozíků je doloženo ještě v 60. letech minulého století. Vozík pro přepravu malého válce byl postupem času upraven (pravděpodobně v 80. letech). Byla mu odřezána dvířka po obou stranách, která byla konstruována jako výklopná a po otevření vytvořila nájezd. Přidáním pomocné konstrukce a doplněním závaží, se z vozíku stal pomocný podvozek pod kontejner na šrot. Díky této úpravě mohl být kontejner na vozíku po kolejích přistaven do haly, vedle podúrovňového soustruhu tramvajových kol. Do kontejneru byly vyváženy odpadní špony. Po svém naplnění mohl být kontejner díky vozíku opět vyvezen z haly ven (veškerá manipulace s vozíkem a kontejnerem probíhala manuálně), kde jej naložilo nákladní auto s lanovým nosičem. Díky této úloze vozík sloužil až do listopadu 2020, kdy byla část vozovny se soustruhem vyklizena a z důvodu rekonstrukce tramvajové vozovny následně zbourána. V nově budovaném areálu již bude odvoz špon ze soustruhu řešen jiným způsobem.

Vozík byl věnován pro zachování našemu spolku a obohatí rozrůstající se expozici kolejových vozidel v Muzeu dopravy ve Strašicích. Ještě v prosinci 2020 došlo k odřezání konstrukce pro nesení kontejneru, včetně závaží. Vozík je tedy nyní v přibližném stavu, jako před úpravou v 80. letech (chybějí pouze čelní dvířka).

O nákladních a speciálních tramvajových vozech se dochovaly převážně kusé informace, na základě kterých byl tento text sestaven. Za jakékoliv doplňující informace budeme velmi vděčni (email: skoda-bus-klub@centrum.cz).


Fotogalerie

  • Pracovní vozík pro přepravu malého válce (resp. později pro manipulaci s kontejnerem na šrot)
  • Další plzeňské pracovní vozíky a nákladní vagóny

Autoři snímků: archiv Boveraclub, archiv Jiří Breník, archiv Pavel Duchek, archiv Jiří Rieger, archiv Škoda-bus klub, DRAH-servis,
Tomáš Dvořák, Michal Kouba, Luboš Kysela, Michal Režný, Jiří Rieger, Západočeské muzeum.

Za spolupráci při vzniku stránky děkujeme Jiřímu Breníkovi, Pavlovi Domanickému a Jiřímu Riegerovi.

Komentáře jsou uzavřeny.